Co jsou vlastně Lahovice a Lahovičky

Lahovice a Lahovičky naleznete na soutoku řek Berounky a Vltavy na území Hl.m. Praha.

Poprvé jsou Lahovice zmiňovány roku 999 v zakládací listině kláštera v Ostrově (u Davle). Podle dobových záznamů šlo o rybářskou usedlost k jejímž úkolům patřila údržba cesty (dnes označované jako "Prelátská"), hlavní spojnicí mezi královským městem Prahou a Zbraslaví, pohřebištěm Přemyslovských knížat. Právem Lahovické usedlosti bylo vybírat mýto za průjezd obchodních povozů mezi oběma městy. Podle dobových reálií byla cesta vedena lužnou nivou Lahovické kotliny. Říční koryto vymleté ve skalním masivu okolních kopců bylo zanášeno v průběhu statisíců let písečno jílovitýmimi usazeninami, které tvořily zrádné a bažinaté území (Luhy - odtud název Luhovice, později zkomolené poněmčením na Lahowitz tedy později Lahovice) přes které byla vybudována místy pevná cesta.

Hlavním zdrojem obživy obyvatel bylo rybaření a pletení košíků v zimním období (tedy v obdobích kdy byla obživa rybolovem nemožná). V období panování krále Václava III. byl v Lahovicích (blíže ku Zbraslavi) které jsou nejstarším doloženým obydleným územím Lahovic a Lahoviček prokazatelně zbudován klášterní statek (záplavová území Lahovické nivy měla vždy nejvyšší bonitní hodnocení úrodnosti právě díky častým záplavám které přinášely úrodnou půdu z povodí obou řek). Podle dobových kronik byl na tomto statku ubytován znavený císař Karel IV. stižený tmou cestujíc z královského města na svůj hrad Karlštejn či opačně. Pravdou však také může být císařova záliba ve víně kterým bylo zhusta osázen kopec Havlín a jeho okolí. K osobě samotného císaře tedy spíše k jeho hrám a kratochvílím se také váže s Lahovičkami spřízněná postava Doc.MUDr.Ramby DrSc. který poutavě popisuje důvody náhlého a posléze trvalého zhoršení zdravotního stavu ještě mladého císaře v jedné ze svých knih "Slavné České Lebky"). Klášterní statek dnes naleznete v Lahovicích v ulici Lahovská č.p. 8 (dnes Zahradnické potřeby).

Přibližně ve stejném období vzniklo na území dnešních Lahovic a Lahoviček několik kamených statků zbudovaných v oblasti Lahoviček. Stavení byla vždy obehnána vysokou kamenou zdí což svědčí o tehdejší bezpečnostní situaci (dnes domy Strakonická 6 a 11). Po smrti císaře Karla IV. se v následném husitském období přes Zbraslav a zákonitě i Lahovice přehnalo několik vln drancování, která vyvrcholila vypálením Zbraslavského kláštera Cisteriánů které se pak následně opakovalo i v období 30ti leté války kdy Zbraslav podle pověsti vyplenili Švédové.

Přestože Lahovice byly po staletí kompaktním osídlením byly v průběhu času ohrožovány změnami v toku řeky Berounky které tu a tam přinášely časté povodně. Roku 1829 si Berounka ale již naposledy prorazila hlavní koryto do svého dalšího vedlejšího ramene (současné koryto), čímž rozdělila území Lahovic na dvě části a dala tak vzninout severněji položené osadě Lahovičky, která však i nadále zůstala součástí katastru obce Lahovice. Systém ostrovů ve východní části Lahoviček byl následně rekultivován a jedna z částí koryta byla uzavřena za účelem držení ryb.

S rybolovem bylo odjakživa spjato také košíkářství, které se v průběhu času přesunulo ze sezonní náhrady výdělku na hlavní činnost některých rodin. Výborné lužní podmínky svědčily pěstování vrbiček, kterých byly v Lahovicích i celé aleje (oblast vrbičky - zastavěno podnikem Státní Rybářství - bytovky a areál rybárny). Koše z vrbového proutí byly v minulých stoletích používány nejen při chytání, skladování a nošení ryb, ale k přenášení, skladování prakticky čehokoli. Proto byli Lahovičští košíkáři často vidět nejen na Zbraslavi, ale časem daleko častěji na trzích v samotné Praze. Často dodávali přímo pekařům, nůše, formy, koše a tak není divu že později v 19.století byli v Lahovicích mistři košíkáři vyučení v umělecké košíkáře přímo v italských Benátkách. Renesance košíkářství v Lahovicích ale byla ukončena v padesátých letech 20tého století. Od té doby neopustily Lahovice již žádné proutěné výrobky. Poslední z Lahovických košíků lze ale vidět ve slavném filmovém zpracování pohádky "Pyšná Princezna". Kde král Miloslav v úvodních minutách filmu projíždí trhovci kteří zpěvem propagují výdobytky své práce. Mezi nimi jakási neznámá žena (pravděpodobně herečka) předvádí pletení košíků zapůjčených pro zfilmování z dílny košíkářství Jan Stehlík.

Po velké povodni v roce 1893 kdy byla značná část Lahovic a Lahoviček úplně zničena, zažila obec značný odliv obyvatel. Někteří se odstěhovali nadobro, někteří se odstěhovali do nedaleké části Lahovičky která je položena výše a skýtala tak větší ochranu před častějšími "jarními" záplavami (přibližně do 2300 kubických metrů /vteřinu - 50ti letá povodeň) proti kterým byla původní níže položená osada Lahovice nechráněna (úroveň 1400 kubíků za vteřinu - 10ti letá povodeň).

Ve dvacátých letech minulého století byly Lahovice v ústraní. Prakticky prázdné Lahovičky ale prožívaly stavební boom. Značná obliba víkendových výletů do Zbraslavi a Velké Chuchle způsobily příliv nových obyvatel i do Lahoviček. Prakticky prázdná obec o několika číslech se ve velice krátké době zaplnila novými stavbami. Proto i naprostá většina místních staveb pochází právě z první poloviny dvacátého století.

Do roku 1968 byly Lahovice samostatnou obcí, která byla téhož roku připojena k Praze a začleněna do městského obvodu Praha 5, přičemž byl zdejší místní národní výbor zrušen a Lahovice byly s pomocí zdejšího občanského výboru spravovány centrálně ze Smíchova.

V roce 1973 byla v katastru obce Lahovice a Lahovičky vystavěna rychlostní silnice "Strakonická" adaptací původní Zbraslavské silnice. Původní návrh počítal s obchvatem obce v oblasti za Chuchelským závodištěm, ale pro protesty ze strany Chuchelského závodiště byla nakonec zvolena současná varianta která přeťala centrum obce. Tehdejší výhrady vedení Chuchelského závodiště se bránilo stavbě argumentem že stíny projíždějících atomobilů budou plašit trénující koně a závodní zápolení.
Roku 1990 byly Lahovice spojeny se Zbraslaví do jedné městské části Praha-Zbraslav a tam trpí dodnes. :)

V roce 2002 byla obec postižena katastrofální povodní o průtoku 5600 kubických metrů za vteřinu. Některé budovy se tak vyskytly až 5 metrů pod hladinou. V následujících letech byly některé domy původních obyvatel odprodány Pražskému Magistrátu. Do většiny z nich se nyní navrací život zase zpátky. Ale jak to všechno bude dál se dozvíte už na našich stránkách....

 

Mapa z druhého vojenského mapování (1863)

Letem světem

12.10.2016 09:56
minulý týden byl odhalen pamětní kámen v místech praslovankého pohřebiště v Lahovičkách (850-1100 n.l.). Kámen je umístněn na kraji cesty zvané "Prelátská" (naproti Radotínskému přístavu).
12.10.2016 09:53
Lahovický přívoz má nový člun. O mnoho větší než ten předchozí, ale hlavně bez.barierový přístup až na palubu. Nový člun se jmenuje Ledňáček.
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Historie projektu

Původní presentace byla spuštěna v lednu roku 2003. Sloužila pro rychlý přenos informací mezi obyvateli ale hlavně jako veřejné fórum pro publikování názorů směrem k nezůčastněné veřejnosti.

Druhé Lahovické stránky byly spuštěny v roce 2006. Důvodem pro jejich úpravu byla nemožnost udržení statického provozu stránek v lidsky zvládnutelném čase. Presentace byla v provozu dva roky než byla pro nedostatek provozních prostředků stažena.

Tyto stránky jsou třetím vydáním stránek Lahovické Drbny. Doufejme na dlouhou dobu posledními. Alespoň do doby než bude systém WebNode v provozu.